Česká finanční poradenská a.s.
Vodařská 232/2
619 00 Brno - Horní Heršpice
IČ: 45274070

Založeno 1992

Boj za práva věřitele - kdo se jej zastane?

 

Se zájmem jsem si přečetl článek paní Kateřiny Vokurkové v časopise EkonomNejvětší chyby exekutorů“. Dovolím si na něj reagovat z pozice třetí strany (kterou autorka vůbec neberete v potaz), a to z pozice věřitele. Máme s pohledávkami dlouhodobé zkušenosti, spravujeme pohledávky tří společností, které pocházejí z běžné obchodní činnosti a bankovních úvěrů, ve prospěch těchto společností je vedeno cca 500 exekucí u více než 10 exekutorských úřadů.

 

Předně trocha filosofického zamyšlení:

Náš právní systém vychází z Římského práva založeného na osobní odpovědnosti. Ve starém Římě se dlužníci prodávali do otroctví. Ve středověku pak existovalo vězení pro dlužníky. V novověku zuří boj za práva dlužníků. Co se to stalo? Proč dnešní mravokárci nadřazují osobní práva dlužníků (pochopitelně nediskutuji právo na život) nad právo na vlastnictví? Vlastnictvím je i pohledávka věřitele, která již měla být uhrazena a je pravomocně přiznána soudem. Proč někdo brání dlužníky, kteří jsou vzdělání svéprávní Evropané, kteří věděli že dělají a nyní nesplácí dluhy, kteří věděli co podepisují a kteří prostě nesplnili to, k čemu se zavázali?

Kdo konečně bude bránit věřitele? Jejich majetek?

 

Obecně k soudním exekutorům, zákonu a činnosti exekutorů je třeba říci, díky Bohu, že jsou zde. Vzpomeňme na dobu před platností tohoto zákona. Pohledávky v naší zemi byly prakticky nevymahatelné z hlediska zákona. Mezi velkými podniky téměř neřešitelný problém. Mezi menšími podnikateli pak brázdily krajinu vymahačské partičky, často hovořící cizím jazykem, a mnohdy používající nevybíravé praktiky. Ano, můžeme omezovat činnost exekutorů a můžeme se do těchto divokých časů vrátit.

Nebo můžeme zákonnými způsoby chránit zájmy věřitelů.

 

Abychom se ale drželi článku v Ekonomu, budu reagovat na zde deklarované desatero největších prohřešků exekutorů z pohledu zasvěceného věřitele.

 

1) Dražba domu a dvojí exekuce účtu

Že by někdo vydražil dům bez předchozí snahy o exekuci bankovního účtu si téměř neumím představit. Proč by to dělal? Dražba je docela zdlouhavý proces – blokace v katastru, usnesení o prodeji, posudek, dražební vyhláška, dražba, usnesení o rozvrhu, rozvrh… - do půl roku se tento proces nedá zvládnout. Blokace na účtu je provedena během několika dnů, pokud exekuční příkaz nabude právní moc a na účtu jsou peníze, banka peníze vyplatí a exekuce ze zákona zanikne. Akce může trvat i méně než měsíc. Včetně provizí exekutora.

A navíc, v té době půl roku (prosím, i to je iluze, letos nařídil exekutor dražbu v kauze exekuce z roku 2011 – po 4 letech!) má dlužník kdykoli šanci svůj dluh uhradit a exekuce tak zanikne a nikdo nemůže nic prodat.

Obecně toto téma považuji za lži dlužníků, kteří před svým okolím potřebují morálně ospravedlnit skutečnost, že přišli o majetek.

Z praxe: ocenil bych, kdyby exekutoři nařizovali dražby včas a neváhali.

 

Dvojí exekuce  účtu je problém spíše majetnějších osob nebo podnikatelů a je těžké jej obecně vyřešit. Pokud má dlužník více účtů v bankách, třeba 5, a na každém má 5.000,-Kč, pak mu opravdu pro exekuci 10.000,-Kč budou do zaplacení zablokovány všechny účty. Exekutor v první fázi obešle všechny banky a ty zablokují účty až do výše dlužné pohledávky.

Pikantní na tom ovšem je, že i zde je dlužník ve výhodě. Dle současné verze zákona mu banka i ze zablokovaného účtu musí vyplatit životní minimum. Jenže každá banka. Takže tento dlužník si vybere své minimum 5x a na věřitele zase nezbude nic.

Z praxe: drobný problém postihující velmi malou část dlužníků

 

2)Bláto na botách, nadávky a fyzické útoky

Nemohu posoudit, nikdy jsem se s tím nesetkal, a to myslím se stížností někoho z dlužníků na chování exekutora a jeho vykonavatelů.

Asi by to chtělo konkrétní příklady a hlavně důkazy. A také stanovisko vykonavatelů.

Jaké je chování dlužníků? Nadávky? Násilí? Postaví se také někdo na obranu exekutorských vykonavatelů při jejich těžké a ne zrovna příjemné práci?

Z praxe: máme zde případ, kdy byl vykonavatel zavražděn…

 

3) Zítra chci peníze, jinak vás „vybydlím“

A jak má prosím vykonavatel postupovat jinak, než chtít peníze ihned, nebo třeba do týdne? I to, že povolí splátky, je nad jeho kompetenci. Měl by chtít peníze všechny a hned, tedy přiměřeně brzy. To jako má přijít za dlužníkem s poklonou a prosbičkou: „ kdyby jste laskavě tak za měsíc poslali 500,-Kč, tak já zase za rok přijdu“?!

Z praxe: Rozumné splátky exekutor akceptuje, zbytek jsou výmluvy dlužníků

 

4) Návštěva matky nebo sestry

Je to možná nemilé, ale dnes to téměř jinak nejde. Dříve bývalo výsadou zkušených dlužníků a dnes to dělá kde kdo – nepravé bydliště. Buď bydlí oficiálně rovnou na městském úřadu nebo na adrese nějaké ubytovny. Přitom sám bydlí v pohodě a klidu v bytě či rovnou domě psaném na matku, na příbuzné, který ale reálně je jeho majetkem.

Z praxe: náš dlužník s dluhem cca 2 mil.Kč, bydlí formálně na městském úřadě, reálně v domě v ceně cca 6 mil.Kč psaném na matku. Exekutor zde nemůže nic vzít, dlužník se nám směje!

 

5) Dlužník zde nebydlí? Stejně se zabavuje

Druhá strana téže mince. Jistě, někdy problém osob, které se reálně odstěhovaly, ale pak má majitel podat návrh na zrušení trvalého pobytu dlužníka na této adrese. Ale reálně spíš hra kočky s myší, kdy se dlužník pouze brání svým povinnostem výmluvami.

Z praxe: dlužník se bránil u soudu, že všechen majetek společné domácnosti patří jeho dceři, protože jí to darovala babička. Soud vyhrál, protože žádná strana nemohla vlastnictví nijak doložit, a tak soud rozhodl dle čestného prohlášení babičky. Proč by to babička (reálně matka pro syna) neudělala, že ano? Dlužník dodnes nezaplatil…

 

6) Snubní prsteny, postel a kartáček

S takovýmto postupem jsem se nesetkal. Chtělo by to opět konkrétní případy a vyjádření obou stran.

 

7) Protichůdné zákony a společné jmění manželů

Ano, zde je chaos, ale zejména díky častým změnám legislativy. A vhledem k politické objednávce k ochraně dlužníka bude hůř.

Z praxe: při odvolání dlužníka musíme řešit, kdy vznikl dluh, kdy vzniklo/zaniklo manželství, kdy byla nařízena exekuce… a podle toho všeho volit další postup. Chtělo by to hlavně do zákonů nezasahovat a říct jasná pravidla.

 

8) Exekutor, tedy realitní makléř

Jeden konkrétní případ jednoho konkrétního exekutora zde presentujete mezi deseti nejčastějšími chybami exekutorů. Jestli to mám chápat tak, že nastalo celkem jen deset chyb, na 4 miliony exekucí je to setsakramentsky dobrý výsledek.

Ale k věci. Je zde mediálně bráněn dlužník, který evidentně má majetek a evidentně své dluhy nesplácí. Je toto správný postup? Je nutné nadřazovat právo domovní svobody dlužníka (člověka, který neuposlechl rozsudek soudu a nezaplatil svůj dluh!)  nad právo na majetek (inkaso pohledávky)?

Obecně mají exekutoři velký problém s návštěvami nemovitostí a znalecké posudky při prodeji pak běžně obsahují větu „posouzeno vnější obhlídkou bez možnosti nahlédnutí vnitřních částí budovy“.

Z praxe: exekuční prodej nemovitostí je opravdu extrémně zdlouhavý a vzhledem k tomu, že dlužník má v každém kroku procesu možnost odvolání, je z toho často nekonečný příběh. Z mého pohledu je třeba práci exekutorů spíše usnadnit.

 

9) Už jste zaplatil, nevadí, zabavíme

Nevěřím tomu, že po zaplacení dluhu by exekutor cokoli zabavil. To by snad přišel o licenci. Ale ano, v případě uhrazení dluhu těsně po nařízení exekuce se exekutoři rádi dohadují o svoje náklady řízení. To by si mohli odpustit. Jejich reálné náklady jsou pár stylizovaných dopisů dlužníkovi a dotazů na katastr a banky, což stejně většinou vygeneruje nějaký počítač, tak se skutečné náklady vejdou pod 1000,-Kč. Dle mého názoru by zde měli být exekutoři méně komisní a ušetřili by si spoustu mediálních, ale i soudních problémů.

Z praxe: nedávný příběh - dlužník zaplatil věřiteli bankovním převodem a tato platba byla připsána na účet věřitele v den, kdy soud nařídil exekuci. Dlužník tedy reálně odesílal platbu den předem a o exekuci nevěděl a vědět nemohl. Exekutor oproti tomu několik dní předtím obdržel exekuční návrh a na případu (trochu) pracoval. Navíc o platně na účet věřitele také nevěděl. A nyní začíná reálná soudní pře. Ano, dluh je uhrazen. Ano, exekutor chce náklady. Jsem sám zvědav, jak soud rozhodne.

 

10) Pět pohledávek, pět návštěv

Slučování exekucí je povinné ze zákona a exekutoři to reálně dělají.

Z praxe: toto téma je minulostí, vyřešeno novelou zákona již před několika lety

 

 

 

Víte, ono je hezké takto obecně bojovat ze někoho. Ovšem zastávat se dlužníků je taková ošemetná věc. Ti lidé dobrovolně nadělali dluhy. Neuposlechli rozsudek soudu – příkaz k zaplacení. Dále se vyhýbají svým povinnostem. Nadávají exekutorům – soudním exekutorům, tedy zástupcům státní moci. Vyhýbají se placení všemi prostředky. Věřitelům se vysloveně vysmívají… Doporučoval bych se na tématem zamyslet z více stran.

 

Přemýšlejte třeba takto: až Vám bude někdo dlužit peníze – kolik a kdy budete chtít zpět? Bude Vám stačit 20% za pět let?

 

V praxi díky stoupající (mediální a politické) ochraně dlužníka klesá dobytnost pohledávek v této zemi. V letech 2000-2005 byla dobytnost pohledávek u fyzických osob v částkách do 500tis.Kč v exekucích 56%. Nyní jsme někde v pásmu 15-25% (vyhodnocení je možné až po delší době, exekuce běžně trvají dlouho řadu let.

 

Na druhou stranu jistě, je třeba upozorňovat na chyby a bojovat proti nešvarům, to je v pořádku, ale nelze to dělat tak, že omezíme všechny exekuce a exekutory.

 

Obecně pak jako věřitel vyčítám exekutorům spíše nečinnost a laxnost. Pro Exekutorský úřad je nejsnazší cesta k provedení exekuce obeslat banky a pak čekat půl roku, jestli náhodou něco nepřijde. Pak se pomalu začnou zabývat nemovitostmi, pokud jsou. Opravdu pomalu. A do mobiliárních exekucí, tedy onoho pověstného zabavování movitých věcí, se většině úřadů vůbec nechce. Je to moc práce, moc problémů a málo výtěžku. A tak Vám po létech přijde „Zpráva o stavu exekuce“ a „Návrh na zastavení exekuce“. Nedostanete nic. Souhlasíte?

 

Bylo by velkým pozitivem, kdyby se seriózní časopis, jakým Ekonom bezesporu je, zabýval problematikou ze všech stran. Zabývat se tématem jen za strany dlužníka je poněkud nevyvážené. Mírně řečeno. Svádí až k postoji bulváru. A to bych snad časopisu Ekonom ani nepřál.

 

 

Autor: JFP